Ekoporadna: Stavby a pozemky

Další poradní místnosti Doprava, Hluk, Odpady, Ovzduší, Spotřebitel, Voda, Rostliny a zeleň, Zvířata, Ostatní

stavby z hlíny

Dobrý den, navrhuji přírodní hřiště pro děti, inspirovala mě vaše forka stavby z hlíny a slámy. Mohli byste prosím napsat, jakým způsobem jste stavbu dělali a co je tomu potřeba.. Zkrátka Vás chci požádat o takový recept.. Děkuji Vám předem!

Ivana Pončíková, neděle 8. března 2015, 13:58 hod.

Náš postup:
V daném místě se nejdříve odkopaly drny a postavila podezdívka z nasucho skládaných kamenů. Vlastně jsme naskládali 2 řady kamenů a prostor mezitím vysypali štěrkem. Výška podezdívky by měla stačit 30 cm - my to máme bohužel výsledně místy o něco nižší.
Na to se pak přímo plácala ta hliněná hmota. Této hmotě se v Anglii a Americe říká "cob" (čte se to kob) – tj. klíčové slovo, pokud si k tomu to budete chtít něco najít na internetu. Staví se tak i celé domy. Je to směs jílovité hlíny (pozor hlínou není myšlena ornice ale nějaké to jílovité podloží pod tím), vody, písku a slámy. Dá se použít i přímo jíl. My jsme použili hlínu, která zbyla z výkopů po stavbě základů našeho domu. Hlína se předem namáčela ve velkých lavorech do vody, čímž změkla. Pak se přendala na zemi na silnou plachtu (takovou tu stavební krycí, ale silnější gramáž), a na to se nasypal písek, ve trojici až čtveřici se to sešlapávalo nohama (naboso nebo v holínkách, jak je komu libo) a postupně se přitom přisypávala sláma a zašlapávala do toho. Vždy když se to rozšlape do plochy, je potřeba to stáhnout stažením plachty za okraj zase zpět do středu. Objemový poměr namočené hlíny, písku a slámy je cca 1:1:1. Sláma by neměla být příliš dlouhá, jinak jde do směsi špatně zašlapávat. V těch velkých zemědělských hranatých balících je ale už většinou sláma nasekaná cca na 20 cm, což je v ideální. Když je všechna sláma do směsi rovnoměrně zapracovaná, je směs hotová. Stáhne se za okraje plachty do středu a může se použít. Pokud se nespotřebuje hned, nebo když je velké vedro, tak to chce do plachty zabalit, ať to mezitím neosychá. Jednodušší než dávat to do kýblů a nosit na místo, je rovnou kus hmoty odtrhnout (což nejde moc snadno, je-li směs dobře propracovaná), trochu zakulatit a na místo to dohodit. Nebo je-li potřeba to přemístit dál tak to házet s pár lidmi v řetězu. My jsme vždy celý objem na plachtě nejdřív zkoulovali, a pak to rychle přeházeli na místo. Plný kýbl téhle hmoty je stejně tak těžký, že se to nedá moc nosit. Na podezdívce se z toho pak modelovala ta prolézačka. Je potřeba to na sebe mrskat silou (zejména je-li to v těch koulích), aby se to zase pořádně spojilo, nebo ještě lépe to pořádně nohou zadupat nebo promačkat prsty. Kulaté otvory jsme dělali z pneumatik, které se zevnitř dole vysypaly štěrkem, boky vycpaly tou samou hliněnou směsí a vršek vycpal slámou namočenou v hliněné kaši. Pak se horní část zvenku omazala cca 1cm tlustou vrstvou „hlíny“ a obtočila jutou. Tohle zaručí, že na tom pak budou držet další vrstvy.
Tvarovali jsme to důsledně tak, aby nevznikly nikde žádné prohlubně a ostré záhyby, ve kterých by se mohla držet voda. A rovné plochy, aby se vždycky alespoň mírně svažovaly. Když se to celé domodelovalo do výsledného tvaru, celý povrch se rozpíchal špičatým klackem, aby se na to lépe přichytila další vrstva.
Tato první fáze (tj vykopání drnů, stavba podezdívky, příprava hlíny a vymodelování hliněné prolízačky) nám zabrala cca 4 dny (den = 6-7 pracovních hodin/den), odhadem v 12ti lidech. Celkově jsme stavěli 6 dní a s více lidmi, ovšem část lidí a času sebrala zbylá část prolézačky, tj. příprava a instalace přeskakovacích kůlů a stavba a zatravnění nástupního hliněného kopečku.
Další vrstvou byla jádrová hliněná omítka. Ta se dělala až po pár týdnech, kdy to celé téměř vyschlo a ztvrdlo. Před nanášením omítky je potřeba podklad/hliněný povrch opět namočit, aby se na něj omítka dobře chytla. (např. pokropit hadicí nebo jednoduše natřít smetáčkem namáčeným do vody v kýblu.) Hliněná omítka je vlastně úplně ta samá směs, v úplně stejném poměru hlíny, písku a slámy, stejně sešlapávaná na plachtě, jen se místo celé slámy použila jemná slaměná řezanka. Jemnou řezanku nejsnadněji uděláte tak, že kupku slámy budete chvíli přejíždět sekačkou na trávu. Touto omítkou se to pak celé omítlo v tloušťce cca 1-2cm. Toto odhadem trvalo v 5ti lidech tak jeden a půl dne.
Po vyschnutí omítky se na ní díky smršťování jílu udělaly drobné prasklinky. Proto jsme to celé překryli ještě jednou vrstvou – jemnou omítkou – směsí hlíny a písku. Tentokrát už bez slámy. Takhle vrstvička už je jen pár milimetrů tenká, tak aby povrch zahladila a zacpala případné prasklinky. Aby nepraskala (což vzniká smršťováním jílu při vysoušení), tak je hodně písčitá – tj hlína:písek cca 1:3. Tato směs se dá vyrobit tím, že se hlína míchadlem (lze použít i nástavec na vrtačce), rozšlehala v lavoru s vodou do hladkého pudinku a potom za použití stejného míchadla smíchala s pískem přesátým přes síto na štuk. Nanáší se to pak hladítkem, a rozhladí do tenké vrstvy. Po zaschnutí se tahle vrstvička může ještě zafilcovat, tak aby se zarovnaly tahy po nanášení hladítkem, případně ještě zacelily droboučké prasklinky. Filcuje se namočeným hladítkem, které má povrch z takového tužšího molitanu, nebo něčeho podobného autohoubě. (běžně k dostání ve stavebninách).
Když to vše zcela zaschne a vyschne (tj není li-to zastřešené musí se to do té doby nějak přikrývat před deštěm a zase odkrývat když je hezky), pak je možné na tom udělat nějakou voděodolnou úpravu. To vysychání trvá pár týdnů v závislosti na počasí. My jsme jako povrchovou úpravu proti namočení a proti otěru udělali několik nátěrů lněnou fermeží, což je v podstatě přírodní lněný olej jen s přídavkem něčeho co urychlí vysychání. Natřeli jsme to celkem 4mi nátěry. Už po dvou nátěrech je možné nechat to dočasně na dešti. Výsledkem je otěruvzdorný a voděodolný velmi pevný povrch, neboť tento olej či fermež po zaschnutí zcela ztvrdne (běžně se používá např. na ošetření dřevěných podlah). Jednou za rok to pak chce tím olejem či fermeží přetřít.

Zkušenost s užíváním:
Mechanická odolnost je dobrá - nestalo se že by se kus odloupnul vlivem lezoucích dětí.
Vlivem klimatických podmínek ovšem není průlezka úplně bezúdržbová…V zimě se do malých skulinek přeci jen dostane voda a po zmrznutí to vede k dalším prasklinám. Následkem toho každoročně po zimě opadá kus finální omítky. Tj. vyžaduje to na opadaná místa nanést co nejdříve novou finální omítku a po zaschnutí natřít opět olejem. Čím dříve se oprava provede a povrch opět zacelí, tím menší kus je třeba opravit, jinak vlivem řádění dětí na popraskaném povrchu opadávají další a další kusy. Po první zimě jsme se k opravě opadaných míst dostali až v červenci a tou dobou byla už cca třetina povrchové vrstvičky opadaná. Zdá se že nejvíce omítka odpadává v místech kde je povrch nejvíce vodorovný ve větší ploše – tj sedadla „laviček“. Navíc se to nakonec jako lavička příliš nevyužívá, protože je povrch průlezky stejně neustále zašpiněný od bot lezoucích dětí. Tj. kombinaci lavičky a průlezky nedoporučujeme.
Jiné možnosti povrchové úpravy:
Druhá možnost je vápenná omítka a obnovovat nátěr vápnem – ale udělat kvalitní vápennou omítku bez cementu je už dnes velké umění, komplikované navíc nedostupností pravého hydraulického vápna. A také vhodnost pro děti by byla sporná. Třetí a nejlepší možnost je naplánovat to hřiště tak aby bylo zastřešené - tím pádem nejsou potřeba žádné nátěry a na povrchu může zůstat přirozený hliněný povrch, z čehož by asi byl mnohem lepší a přírodnější pocit a odpadla by poněkud obtížná fáze po několik týdnů to udržet v suchu ale zároveň větrané, aby to pořádně vyschlo a mohlo se to natřít. Nosné sloupky pro střechu se např. můžou rovnou při stavbě zapíchnout přímo do té hlíny. Po zatvrdnutí je to totiž pevné jak beton.

dětské hřiště z hlíny

Dobrý den.Na internetu jsme si přečetli o vašem vítězném dětském hřišti z hlíny v Oucmanicích.Výborný nápad.Máme malou mateř. školku a radi bychom také dle vašeho nápadu udělali na zahradě dětem nějakou stavbičku.Nemáme s podobnou stavbou zkušenosti.Především bychom chtěli vědět,zda takováto stavba bez zakrytí odolá dešti a povětrnostním vlivům obecně a jak je třeba zabezpečit její trvanlivost.Uvažovali jsme o napuštění běžným (třeba i vyjetým) olejem. Mužete nám poradit dle vaší zkušenosti.Děkujeme a blahopřejeme k vaší skvělé tvořivosti. Jarmila Ambrožová

Ambrožová Jarmila, pátek 28. prosince 2012, 20:37 hod.

Omlouváme se za zpožděnou odpověď kvůli technickým problémům webu.

Hřiště jsme natřeli dvakrát lněným olejem a zimu bez problémů vydrželo, budou potřeba jen velmi drobné opravy. Vyjetý olej opravdu nedoporučujeme, na hřiště pro děti se nehodí. S případnými dalšími dotazy ke hřišti se obraťte na mail oucmanice@paleta.cz

dotace

Dobrý den chtěla jsem se zeptat...chceme postavit novou střechu a vybudovat nové 3 podkrovní bytové jednotky,které bychom posléze pronajmuly...Máme nárok na nějakou dotaci od města,nebo třeba od EU? děkuji za odpověd

Viktorie , úterý 15. července 2008, 19:23 hod.

Z oblasti životního prostředí, na kterou se zaměřujeme, nárok na dotace není. Zkuste oblast bydlení a nebo územního rozvoje - zeptejte se přímo na magistrátu, ev. na krajském úřadě. Další možnosti mohou být na Ministerstvu pro místní rozvoj. 

kčov

Dobrý den.

V obci Kunětice okr. Pardubice připravuji výstavbu kořenové čov pro 8osob. Chtěl bych se zeptat jak jste spokojeni s Vaší kčov, jak často odebíráte vzorky vody a jestli voda na výtoku z kčov odpovídá zadaným parametrům. Vodoprávní úřad není stavbě kčov nakloněn. Děkuji.
S pozdravem Václav Zelinka
E.Beneše 1557
Hradec Králové
tel: 608216348  

Zelinka Václav, pondělí 31. prosince 2007, 16:20 hod.

Naše KČOV funguje bez problémů,  máme za ní ještě dočišťovací rybníček, z kterého odtéká voda do místní vodoteče. Vzorky odebíráme jednou ročně, parametrům odpovídají.

Dotace na stavbu COV

dobry den,

funguje v ramci regenerace zivotniho prostedi nejaky program na dotace COV
pro nemocnice nebo lazne?
dekuji Sin

sin, pondělí 8. října 2007, 18:11 hod.

Záleží na velikosti ČOV (kapacita EO - ekvivalentních obyvatel) i na zřizovateli nemocnice/lázní (obec, soukromá společnost...). Dotace poskytuje Státní fond životního prostředí (www.sfzp.cz) a nyní je možnost žádat i o evropské peníze z Operačního programu Životní prostředí (www.opzp.cz). Tam se podívejte na konkrétní podmínky. Další dotace může poskytovat kraj. Nebo můžete zkusit poslance o vylobování dotace při tvorbě rozpočtu - "porcování medvěda". 

hliněné omítky

dobrý den, chystáme se dát na stodolu z vepřovic omítku, a to hliněnou - ze stavby opodál na zbourání - tedy z jejího zdiva. existují nějaké informace na internetu či u vás, jak správně rozpustit cihly na omítku a aplikovat? děkuji za odpověď. Soňa

soňa marková, pátek 24. srpna 2007, 12:20 hod.

Nevím, jestli má někdo zkušenosti přímo s recyklací staré budovy, ale v podstatě se s cihlami zachází jako s novou hlínou. Informace najdete na www.hlinenydum.czwww.hlina.info, http://centrum.hnutiduha.cz/ekologickelisty/index.php?option=content&task=view&id=171&Itemid=30 a dalších. Existuje i kniha Hliněné stavby od Ivany Žabičkové.

dotace na ČOV

Kde zjistím, zda je možné využít dotaci na stavbu nové ČOV u novostavby RD v katastru obce Nasavrky?

Zadrobilová, středa 17. května 2006, 16:45 hod.

Neuvádíte o jakou jde dotaci, zda ji už máte nebo zda ji hledáte. Obecně platí, že na individuální ČOV dotace nejsou žádné, pokud ji neposkytuje přímo obec, ve které bydlíte.